MAX FLEISCHER [ Osobnost ]
Vzhled Tovačova významně ovlivnil také prostějovský rodák Max Fleischer (nar. 29. 3. 1841).
Po absolvování reálky v Olomouci vystudoval architekturu na vídeňské technice. Vynikající student proslul později jako navrhovatel synagog a hrobek na židovských hřbitovech. V samotné Vídni stály až do období nacismu 4 jeho synagogy, na území naší republiky stávaly v Českých Budějovicích, Pelhřimově a Brně. Dnes u nás můžeme vidět na vlastní oči už jen dvě obřadní síně postavené podle jeho projektů (Tovačov 1889, Mikulov 1898). Obě tyto budovy byly projektovány ve víceméně eklektickém klasicizujícím slohu. Pro Moravu je Fleischerovo působení v Tovačově významné i jinak. Stavba hřbitovní síně byla jen přívažkem rozsáhlé přestavby tovačovského zámku (M. Fleischer: Schloss Tobitschau in Mähren, Zeitschrift des Österreichischen i u a Vereines, 1905, Nr. 35). M. Fleischer byl "dvorním architektem" pana Davida Gutmanna, projektoval stavbu nového novorenesančního křídla a hlavní zámecké věži vrátil její původní renesanční podobu. Projektoval také budovu školy a úpravu radnice. V židovské části vídeňského hlavního městského hřbitova najdeme mnohé hrobky a náhrobky provedené podle jeho návrhů. Novogotická hrobka-mausoleum moravské rodiny průmyslníků Gutmannů budí pozornost četnými podivuhodnými vitrážemi. Na tomto hřbitově je pohřben také sám Fleischer. Hrobku své rodiny v podobě goticko-romantické kaple osobně projektoval a vybavil dřevěným kazetovým stropem s malovanými znaky jednotlivých stavařských a uměleckých řemesel, okenními vitrážemi i jinými detaily. Největší zvláštností tohoto "Fleischerova mauzolea", jak se hrobce říká, je však její průčelní štít, záměrně napodobující štíty pražské Staronové synagogy.